Jemen

Posted on

Jemen – štastná Arábie

Původně jsem chtěl použít podtitul „100x štastná Arábie“, ale cestování po severu a severovýchodě země mě od tohoto záměru odradilo. Jemen je nyní (rok 2008) dost polarizován a zmítá se trochu v problémech, jak v náboženských tak kmenových. Přesto je to nejlepší destinace pro člověka chtivého poznávat jiné kraje.

Před tabulí

Základní informace o Jemenu

Jemen má rozlohu 527 970 km2, západ je velice hornatý, na východě přechází v poušť. Sousedí se Saudskou Arábií a Ománem. Jemen má přes 20 miliónů obyvatel, v drtivé většině Arabové, zvyšuje se podíl uprchlíků z Somálska. Státní zřízení je republika a převažující náboženství islám. Prezidentem je Alí Sálih.

Počasí

Klima je tropické, ve větších nadmořských výškách velice suché, u moře tropické a vlhké. Cestovat je dobré na jaře a na podzim. Popravdě, toto ale platí spíše pro hornatější lokality, podnebí například v Hodejdě nebo v Zabídu není vhodné pro Evropana ani v dubnu, květnu a možná i nikdy. Zabíd má status nejteplejšího místa na planetě a dle všeho oprávněně, pokud budete plánovat pobyt, naplánujte si u moře maximálně dva dny. Na začátku června přichází letní monzun z Indického oceánu, občas se příroda zblázní a monzunovou bouři předvede i v květnu. Voda se pak nestihne vsakovat, zatopí rozsáhlé plochy, vytvoří se vodopády a hlavně řeky. Většina území Jemenu má méně než 100 mm srážek za rok. Pokud pojedete do Jemenu (1500-3000 mn/m) v dubnu/květnu nebo září/říjnu budete mít přes den 25-30 stupnů Celsia a skoro každé odpoledne Vám krátce sprchne. V noci teploty nepadají pod 15 stupnů celsia a spíše se drží nad 20tkou, teplota ráno stoupá velice rychle, okolo osmé hodiny je už řádné horko. Pohyb nad 2500 mn/m je velmi příjemný. Do sešitku si ale napište jednoduché pravidlo, pokud se budete pohybovat, budete se potit jako dveře od chlíva. Riziko spálení je velké, spálíte si části o kterých jste slyšeli že spálit nejdou, jako například holeně, prsty apod.

Jemenská dívka v Sana

 

Jemenci, Jemenky a Jemenčata

Atmosféra Jemenu je nepopsatelná a asi neexistuje žádný obecný vzorec. Je to arabská země jako každá jiná ale je jiná. Do Jemenu turisti prostě nejezdí, sami Jemenci mimo opravdu minimum míst něco jako turismus nechápou. Zcela jistě existují vesnice, kudy žádný evropský turista nikdy neprošel.
Jemenci zkratkovitě:

  • každý správný jemenec mužského pohlaví nosí za pasem „džambíji“ – typickou zahnutou dýku
  • každý správný jemenec má kalašnikova, skoro každý ho má přes rameno
  • Hussajn má i tři bazuky, ale nechce mně ani jednu půjčit na vyzkoušení
  • každý jemenec mužského pohlaví a zejména děti obou pohlaví se strašně rádi fotí, ještě neví, že by za to mohli dostat peníze
  • minimum jemenců nenosí typický jemenský „kroj“ a v tom případě mají evropský oblek, přes kroj je velká móda oblékat sako
  • každý má alespoň 10 sourozenců
  • ženy pracují na polích a jako špeditérky, muži pracují v obchodě, jako řidiči, na poli a žvýkají
  • ženy, kterým umřel manžel a jsou bez prostředků žebrají, muži pouze jako nemocní starci, děti nežebrají, zcela vyjímečně chtějí bakšiš, vždy chtějí tužku nebo vyfotit, v případě že je vyfotíte, chtějí fotku vidět
  • pokud nemáte tužku, dejte dítěti prázdnou PETku
  • černí jemenci jsou somálci nebo cikáni
  • pokud chcete vyfotit ženu, pokuste se dohodnout s manželem, nebo přemluvte cikánku
  • když si chce jemenec něco napsat, napíše si to na dlaň
  • děti běhají bosky přes ostré skály rychlostí mopedu babeta, bez známek zranění
  • jemenský dělník o váze 60 kg unese na zádech 70 kg kámen a ani mu to nepřijde
  • jemenci snídají, obědvají, večeře není populární (zřejmě proto že mají pusu plnou kátu)
  • pro jemence není nic problém – „máfišmuškila“
  • každý jemenec má jeden až dva mobilní telefony
  • jemen je zřejmě jediná země, kde si Vás budou místní fotit a filmovat
  • všichni jemenci jsou věřící (ale s velkým odstupem)
  • jemenec Vás neošidí
  • jemenec neumí jíst příborem (vyjma prezidenta)
  • pokud přijdete zmoženi do libovolné vesnice, dostanete čaj v pekné umělohmotné termosce (dejte jim za něj 200 YER)
  • jemenci neumí anglicky i když to tak zprvu vypadá
  • každý jemenec ma 5-10 povolání naráz, aby nezapoměl na výplatu z každé práce mu zavolají a upozorní ho že se má alespoň jednou měsíčně „stavit“

 

Chlapeček v pohoří Bura

 

Cestování po Jemenu

Do Jemenu se létá, přistanete v hlavním městě – Sanaa. Všemi deseti doporučuji Jordánské královské aerolinie, jednak jsou levné, jednak je v nich neskutečný komfort, zejména stravovací (letuška si Vás nevšímá až když chcete třetí pivo nebo druhou kořalku). Létají z Vídně, před Ammán.
Pokud budete cestovat autem, zjistíte že Jemen je země retardérů. Asi 500 jich je zřejmě oficiálních, zbylých 50 000 si udělali jemenci sami, aby u nich mohli prodávat kát a žebrat. Pro pohyb po Jemenu je důležité povolení, více viz kapitola „Bezpečnost“.
Pokud máte čas a v Jemenu budete půl roku, jezděte hromadnou dopravou a meziměstsky taxíky. Pokud jste tam 2-3 týdny, najměte si na část doby terénní auto. Na výběr máte mezi Toyotou Landcruiserem a Toyotou Landcruiserem. Doporučuji vybrat Toyotu Landcruisera a naplánovat trasy. Jemenci nemají sebemenší problém s vámi zůstat na horách a bivakovat s Vámi. Můžete pak chodit nalehko, vzhledem k mapovým podkladům a mentalitě místních obyvatel se ale nedá chodit bez průvodce. Mapa není a když se zeptáte jemence na cestu, pošle Vás nejkratší cestou k silnici, kde Vás už určitě někdo sveze. Vysvětlit něco jako přechod hřebene nelze, jemenec nechodí zAllahdarma po horách a netuší že to někdo dělá. Nejpěknější pohoří z hlediska krajiny je asi Bura, nejvýstavnější vesnice jsou na Harazu.
Silnice se právě nyní (2008) intenzivně dostavují, ty co tam jsou, jsou v dobrém stavu. Občas zamrzí 5ti tunová skála uprostřed silnice a za zatáčkou, ale jsou to důsledky monzunů a podmáčené půdy. Do roka to jistě odklidí. Asi tušíte že nějaká pravidla silničního provozu neexistují, přesto můžete dostat pokutu, kterou vyhodíte druhým okýnkem, než je to u kterého stojí policista který Vás pokutoval. Pokuty se pohybují okolo 200 YER (16 Kč), ale většinou se vše řesí dohodou.
Populární je stopování, všichni berou všechny, nikdy ale ne dovnitř, ale zásadně na střechu nebo na lišty okolo auta. Přítomnost stopaře na blatníku ale na rychlost velký vliv nemá. Často se také posílají po řidičích různé důležité balíčky, zejména mezi checkpointy. V důležitém balíčku může být jenom kát, i když já jsem si myslel že by tam mohla být bomba.
Když vidí taxikář turistu, je zcela ochromen a sveze Vás zdarma. Zřejmě se mu to vyplatí, na všech kátovacích večírcích příštích 14 dnů bude za krále večera s historkou jak vezl cizince. Cena benzinu je pod 70 YER/litr, existují autopůjčovny, nebo spíš autopůjčovna. Řidičský průkaz v Jemenu má minimum lidí, přesto všichni řídí. Nehod zřejmě není mnoho, ale pokud nejaká je, už to stojí za to, v době kdy jsme tam byli my, zahynula v autě například celá rodina – 10 lidí, z toho 6 dětí.

 

Žebrající chlapec v horách

 

Ač někdo píše jinak platí následující:

  • jezte klidně levou rukou
  • vodu koupíte úplně všude za (50 YER)/0,75l
  • evropanky nemusí chodit zahalené
  • pijte skoro všechno a jezte úplně všechno
  • koupíte alkohol

Kát

O kátu se píše že je to droga povolená pouze v Jemenu a Nizozemí. Pokud je to ale droga, je drogou i káva nebo čokoláda. Problém, pokud nějaký potřebujeme najít je spíš v ekonomické stránce věci. Jde o to že skoro všichni pěstují kát a všichni ho žvýkají. Kát se nevyváží, je to uzavřený koloběh peněz, který logicky zemi nepomůže. Denní suma kterou jemenec utratí za kát je 500-1500 YER a to je opravdu problém. Běžný plat je okolo 30 000 YER/měsíc, lepší plat úředníka je 50 000 YER. I když má kde kdo 5 povolání, je jasné že kátování velmi zatěžuje rodiný rozpočet a to zejména tehdy, pokud žvýkají i dospívající děti a ženy.
Účinky kátu na turistu jsou zřejmě nulové, pro nějaké pozorovatelné účinky by se měl kát žvýkat několik dnů až týdnů po sobě. Někdy se úvádí, že po žvýkaní kátu dostanete afty, nic takového nikdo ale nepozoroval. Z prvního žvýkacího dýchánku jsem odcházel pěkně zkátovaný, zbytek noci jsem se na posteli třepal s tepem 120/s; než mě ráno manželka upozornila, že jsem měl kromě jiného celou vodní dýmku, dva doutníky, tři kávy a půl flašky ginu. Měla pravdu, po čistém kátování jsem žádné příznaky nepozoroval.
Na kátování je nejlegračnější boule na tváři, která dosahuje neuvěřitelných rozměrů. Těšil jsem se na takovou bouli, ale absolutně se mě nedařila a to ani náznakem. Necvičený člověk nezabrání polykacímu reflexu a část rožvýkaného kátu postupně spolyká, takže bez tenisáku bouli neudělá.

 

Muž z Šiháry na hlídce

 

Bezpečnost – policie, armáda a beduíni

Situace v Jemenu není dobrá (2008), ale především je pro turisty nepřehledná. Je možno sice dodržovat nějaká základní pravidla chování, která rizika omezí, ale i tak se dějí věci, které prostě nejste schopni vyhodnotit a reagovat na ně. Zůstáváte plně v moci svých průvodců, kteří musí situaci vyřešit za Vás.
Celková vyděšenost byla násobena drtivě černým humorem, protože hned první den jsme seděli v přízemí restaurace a průvodce si liboval že před restaurací stojí skupina mladíků a není tedy možno do restaurace vhodit z motorky granát. Následně jsem si vždy sedal k nosným betonovým sloupům a bedlivě sledoval co se děje na ulici.
Jakoby kritických situací bylo nespočetně a člověk nikdy nevěděl o jaké riziko je vlastně skutečně jednalo. Při čekání na jednom checkpointu vyběhl z budovy důstojník, něco křičel a asi 50m před checkpointem zastavila smykem vojenská Toyota obrovský náklaďák s plnou korbou „něčeho“ co bylo pečlivě omotáno provazy. Chtěl jsem se schovat za blízkou zídku, ale při pohledu na 20 tunový náklad jsem si řekl, že kráter by měl stejně průměr 100m a vybodl jsem se na to. Takový strach jako jsem měl v Máribu když jsme za oknem viděl beduína jsem ještě nikdy neměl.
Nepřehlednost se vyznačuje zejména tím, že všichni jsou ozbrojeni, takže reflex „vidím zbraň – utíkám“ neplatí.
Checkpoint o kterém se zmiňuji je stanoviště policie/vojáků, kde v případě že jste Jemenec projdete namátkovou kontrolou, která ale nemá moc smysl jelikož kontrola proběhně ošaháním řidiče v podpaždí a nahlédnutím na zadní sedačku což zajistí to, že nemáte pistoli v podpažním pouzdře a v kufru protitankové dělo. 5 kalašnikovů provezete stejně jako my jeden.
Checkpointů je mnoho – na trase Sanaa – Seyun je jich 37. Čím dále od města nebo vojenské základny tím je CHP méně obsazen, od kasáren s tanky po jednoho 17ti letého vojáka schovaného pod skalním převisem. Na základě toho, co se na silnici děje se tato uzavírá a nebo otevírá. Nejčastěji jsou uzavírány silnice do Máribu a do Sády. Pokud chcete cestovat jako nearab a nejemenec musíte mít povolení, které mít musíte, ale pustit Vás stejně nemusí – opět se reaguje na aktuální situaci. Povolení si zkopírujte vzorcem „počet CHPx2+rezerva“. Z trasy nikam neuhýbejte a nebivakujte mimo cílovou lokaci. Přes arabský nepořádek jsou tyto povolenky kontrolovány, aby se ministerstvu turismu neztráceli turisti.
V městech je i zvýšený počet tajných policistů, kteří tahají informace i z turistů a je s nimi legrace.

 

Vyhlídka

Jídlo a voda

Kdo skočí na různé rady bedekrů, vezmi si do Jemenu 100 paštik a 100 polévek. Je to prudce neefektivní, tak dobře a levně jako v Jemenu se nenajíte nikde jinde v arabském světě. I chlebové placky jsou z kvasnicového těsta a dají se jíst, ale hlavně koupíte evropské dalamánky, pseudorohlíky hranatého tvaru a zejména franzouzské bagety, které jsou naprosto výtečné (ty ale jenom v Sanaa) a jsou pečeny několikrát denně.

Z jídel doporučuji asi tak všechny:

  • ke všemu dostanete chleba – průměr 70cm
  • kuře s rýží a bramborem (výtečný brambor jakoby v leču)
  • kousky masa nevíme z čeho ¤
  • jehněčí jatýrka ¤
  • míchaná vajíčka ¤
  • skopové v alobalu ¤
  • skopové vařené
  • rozmačkané fazole (nejčastější snídaně)
  • majda č. 1
  • majda č. 2
  • humus ¤
  • falafel ¤
  • gyros ¤
  • kebab ¤
  • fazolové lusky ¤
  • špagety ¤
  • plněné papriky ¤
  • ryby ¤
  • rozmajdaný banán pražený v těstové placce ¤
  • voda, čaj, canada dry, pepsi cola, coca cola
  • limetková šťáva
  • mangová šťáva

 

Holčička z Šiháry

 

Položky označené symbolem ¤ nejsou až tak běžné a nedají se koupit na neturistických místech.

Snídaně stojí většinou 200-500 YER, oběd 1000 YER, večeře 800 YER. To je ale v hotelu nebo velké restauraci, kde Vám udělají prostírání z igelitu a mají skladem několik lžiček a vidličku. V „bufetu“ se najíte za cca polovinu. Zajímavý je přístup k horkých věcem. Pokud hrnec pálí, vezme se igelit aby nepálil, a spadlý uhlík z vodní dýmky se rozfouká ještě na koberci, tak se vezme do ruky a vrátí se na dýmku. Je zábavné to pozorovat. Další pěkná věc je při pobřeží konzumace ryb. Funguje to tak, že na trhu koupíte rybu a tu si donesete do restaurace a oni Vám ji udělají. Ryby jsou naprosto výtečné, zejména koření.

Příroda

Přírodu vnímám tak nějak komplexně, nepoznám růži od borovice. Holky si pořád fotily sloní nohy, tak ty tam tedy rostou – taková hodně škaredá kytka. Občas je někde tráva ale spíše ne. Jinak 100x kátový keř, 2x kafový keř, 1x česneková tráva, 1x bramborový keř. Občas strom. Hodně dobré scenérie, zejména na Buře. To je asi vše.

 Zvířata

Zvířátka mám rád. Nejznámější zvířátka jsou pejsek a kočička. Kočiček je tam hodně, to dá rozum. Pejsků ale skoro ještě více, je to takový paradox, například v Sýrii nebo Jordánsku psa pohledat. Jemenci nemají pejsky vůbec rádi, když jsme jednomu řekli že jeho jméno se dává u nás psům byl dost uražený. Všichni psi vypadají stejně, asi mají jednoho pradědu. Jsou zcela neagresivní a pasivně čekají na úder letícím kamenem.
V hornaté části Jemenu jsou hlavní transportní silou oslíci, nosí zejména vodu. Unesou 2-4x tolik jako ženské. Na poušti jsou samozřejmě velbloudi a to často volně – cupity cupity po poušti, někdy vypadají i divoce, bez svázaných noh. Všude jsou mraky ovcí, koz a krav z placatým hrbem v zátylku. Ovce mají legrační tlustý ocas, takový biskup to je.

 

Muž z pohoří Bura

Častým zvířetem jsou orli (narozdíl od Albánie kde se jenom tradují) a supové. Orla nezajímáte, ale supa velmi, zejména v odpoledních hodinách, kdy už tuhnete námahou a trochu se při sestupu z hor motáte. Krouží nad Vámi, než se ujistí že to zvládnete a dorazíte na bivak. Z dalších zvířátek bych zmínil velkého černého červa s miliónem nožicek, který vylézá po dešti, dále pak ještěrky (nudná hnědá a zábavná modrá) no a pak chameleon jemenský – známý to druh. Ve wadí se jestě dají potkat opičky. Asi tušíte že biolog taky nejsem.

Úvod-stať-závěr; …tak tedy závěr

Závěr je takový, že vůbec nevím kam bych teď jel. Jemen nastavil laťku dost blbě nahoře, zejména neturistickým prostředím, které mě tak clomá žilama. Atmosféra byla taková jako by asi byla kdyby v roce 1840 přijel do Hostěrádek-Rešova turista z Francie.

[message type=“success“]Pohodlně prohlédnout galerie níže můžete tak, že kliknete na první fotku a potom budete listovat kurzorovými klávesami… [/message]

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *