Indie

Posted on

Osmidenní expedice – a není je to málo, Antone Pavloviči?

V Indii jsem byl pouze krátce, 8 dnů. Původně jsem chtěl přiletět do Dillí a pak „se uvidí“, ale kamarád mne přemluvil na Kalkatu (a pak se uvidí), nyní přejmenovanou na Kolkatu, protože se to Bengálcům připadalo více bengálské.

Pro Indii typická pouliční čajovna

Kalkata (Kolkata)

Jedná se o staré koloniální, správní město celé Indie. Dnes je to hlavní město Západního Bengálska, městem protéká řeka Hugli a vnitřní město má okolo 5 milionů obyvatel společně s periferiemi je jich přes 13 milionů lidí. Město bylo centrem britské Východoindické společnosti v 18. a 19. století a ve městě stojí mnoho správních budov a skladů opia z tohoto období. Byl zde rozšířen hlavně obchodu s opiem. Odstavce níže se týkají tohoto města.

Kalkata
Kalkata – klasická ulice centra Kalkaty

Ubytování

Ubytoval jsem se v hotelu Ashok na ulici Sudder Street, na kteréžto ulici je  ubytovaných všech 20 turistů co dlí aktuálně v Kalkatě. Je to velmi populární ulice, zmiňovaná ve všech bedekrech. Hotel to vlastně nebyl, je tam sice napsáno Gasthaus ale jedná se o poslední patro činžáku, kde vlastní pokoje mají vybavenost postel a sociálku a nejdůležitější součást vybavení – velký stropní ventilátor. Velcí jsou ještě taky šváby, asi jako pinpongový míček. Cena byla 300R za dvoulůžkový pokoj/noc.

Kalkata vnitroblok
Kalkata vnitroblok kudy se vstupovalo do hotelu Ashok

Doprava

Doprava je všude, všude a pořád. Všichni se někam přepravují. Most Howrah přes řeku Hugli je nefrekventovanější most, denně prý přes něj projde nebo projede přes 2 mil. lidí. Na středně dlouhé trasy (jako třeba z letiště za 400R) je možno  zvolit taxi značky Ambassador, na kratší trasy motorikši, cyklorikši nebo normální rikši. Městské dopravě dominují autobusy, velmi omezeně jezdí tramvaje. Cenově se hromadná doprava pohybuje v řádech rupií. Individuální formy dopravy v desítkách R. Na delší trasy je v Indii vhodný vlak, indické dráhy jsou největší zaměstnavatel a síť je hustá. My jsme jeli z Kalkaty do Šiligury, asi 800km za 600R v lehátkovém voze II. třídy. Naprosto pohodové spaní.

Kalkata – řidič městského autobusu

Hygiena

Po shlédnutí bizarního dokumentu páně Chauna jsem měl obavu z špíny a smradu. Špíně se dá trochu vyhnout, ale smrad by mě asi vadil. Zodpovědně mohu prohlásit, že jsem celou dobu co jsem tam byl nic necítil. Dokonce ani metr od veřejných záchodů. V místním ZOO (Darjeeling) v jsem viděl i nejčistější  turecké záchody na světě, kde jsem si v klidu 15 minut počupěl. Špína ve městě byla přijatelná a v rozsahu jako všude na východ od Evropy, Balkán v to počítaje. Každé ráno ale naběhly metařky a ulice vyčistily, což se třeba v arabských státech neděje.

Indie
Kalkata – hygiena v ulicích

Jídlo

Jeden z paradoxů které jsem nečel je to, že se jí na ulici, ale neexistují posezení, zahrádky tak jak to znám z Evropy, Ruska, Arábie. Prostě si koupíte něco u pouličního prodavače a ve stoje to sníte. Nebo hůře za chůze. Na to tedy nejsem zařízený, jsem kavárenský povaleč. Maximum je dřevěná deska pro 2 lidi, více nehledejte, možná v uzavřeném objektu nějakého hotelu. Populární jsou okurky, které prodejce rozkrojí a vsune do řezu sůl s kořením. Cena 5R. Samosa stojí 3R. Velmi populární čaj uvařený s mlékem stojí 3-10R, podává se v hliněných šálcích, které se po dopití rozbijí o chodník. Cola stojí cca 10R za dvě deci, pivo 70R. Klasický oběd jako je ryba s bramborem (lupínky) a rýží stojí 30R.

Indie
Pouliční velkoprodejce melounů

Lidé

Indie, to jsou kasty, to je známé klišé i když jsem do toho nepronikl. Například nejbohatší muž Indie Tata je spíše z nižší kasty. Bohužel vzhledem k délce pobytu a neexistenci místního průvodce který by mě průběžně vše objasňoval, asi nejsem schopen nějak popsat fungování místních komunit. Z hlediska základního kontaktu jsou Indové úplně v pohodě a to včetně obyvatel chudinských slumů. Typově jsou lidé z Západního Bengálska zcela jiní, než známé obličeje obyvatel Madhjapradéše a Uttarpradéše s turbany a osře řezanými nosy.  Blíží se lidem dále na východ, Bangladéš, Laos apod. No na severu v Sikkimu, to jsou vlastně „Nepálci“.

Prodavač na květinovém trhu

Krajina

Tak krajina, to je to co jsem kromě cesty jeepem z Šiliguri do Darjeelingu neviděl. Možná z vlaku klasické pole a mikrovesničky. Nestihl jsem ani pobřeží, pouze ten Darjeeling, kde ale byla taková oblačnost, že se nekonala vyhlídka „Tiger point“ a osmitisícovku Kančendženga jsem viděl pár minut a jenom špičku.

[message type=“success“]Pohodlně prohlédnout galerie níže můžete tak, že kliknete na první fotku a potom budete listovat kurzorovými klávesami… [/message]

4 Replies to “Indie”

  1. Ne, to je jenom fotka dvorního traktu. Do hotelu se lezlo normálním schodištěm jako je v každém domě. První 4 patra byly kanceláře a byty.

  2. Kalkata je rikšů ráj. Chudáci, doufám že si alespoň vydělají nějakou rupii.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *